Především při správě facebookových stránek bývá oblíbenou mantrou počet fanoušků, respektive nárůst velikosti komunity spravované stránky. Už před shruba 8 lety, tedy v době, kdy se daly budovat komunity téměř bez pomoci placené reklamy, jsme tvrdili, že není důležité, kolik fanoušků máte, ale jak moc jsou relevantní vzhledem k vašemu produktu. Neboli, je sice krásné, že jste levně získali deset tisíc fanoušků stránky Nesnáším zimu, ale opravdu vám pomohou zvýšit prodeje zahradních traktorů?
Důležitá je samozřejmě také jejich motivace se k existující komunitě připojit. Několikrát jsme měli možnost si na několika projektech ověřit, že lákat uživatele na výhry v soutěži, aby nám rozšířili fanouškovskou základnu, případně využívat mechanismus “gatingu” v aplikacích, kdy je účast ve hře podmíněna či výrazně zvýhodněna “lajknutím” stránky, nám v dlouhodobém horizontu užitek nepřinese. Tito “fanoušci” sledují zcela jiné cíle než by si administrátoři přáli a i když opticky komunita roste, reálný dosah sdělení se snižuje. V poslední době se často mluví o klesajícím organickém reachi příspěvků facebookových stránek a nutnosti za příspěvky platit. Tento trend je nepopiratelný a logický, nemusí však dopadat na všechny stránky stejně. Zvláště u těch menších platí více než kdy jindy, že pokud produkujete dobrý obsah, tedy takový, který cílovou skupinu zaujme, dostane se k vašim fanouškům také organickou cestou.
Pravdou nicméně zůstává, že bez placené podpory už to dnes prakticky nejde. Výměnou nám za to nám však Facebook poskytuje velmi detailní možnosti cílení publika, kdy při troše šikovnosti oslovujeme opravdu jen ty uživatele, kteří mohou mít o náš produkt reálný zájem.
Vždy budou samozřejmě existovat klienti s cílovou skupinou velmi širokou (typicky většina FMCG segmentu), nicméně zdaleka ne ve všech případech je tato metoda “brokovnice” vhodná. V rámci auditu digitálních aktivit jsme se například setkali s případem pražského developera, kterému “nakupovala fanoušky” jedna nejmenovaná “sociální” agentura. Za poslední měsíc správy narostl počet fanoušků stránky o více než třetinu, což působilo na první pohled docela sympaticky. Bohužel jen do doby, než jsme zjistili, že typickým zástupcem těchto nových “následovníků značky" je sedmnáctiletá Barushkhaaa Elííííí Šumavská z Horní Plané, která právě dokončuje třetí ročník místního učiliště...
Proto se při řešení komunikační strategie doporučujeme soustředit nejen na to, jaký obsah produkujeme, ale také komu jej přinášíme a jaký chceme, aby měl účinek. Ale o tom zase jindy. Poučení na závěr: nevěřte lidem, kteří se vás snaží oslnit velkými čísly, spíše přemýšlejte o celkovém přínosu a kam se chcete svou komunikací dostat. Oblíbené rčení Romana Vaňka “lžička medu je pořád lepší než kýbl hnoje” tady totiž platí stoprocentně.